Pozoroval jsem tvoji tvář a snahu přijmout minulost bez špetky pokoření v přítomnosti. Byl to úctihodný výkon, lety vybroušená reakce na bolest všech dní, které se snažíme zapomenout. Vlastní přesvědčování sebe sama o tom, že jsme minulost ovládli, naše útrapy zahnali a do dnešních dní se vydáváme jako neohrožení rytíři bez Achillových pat. Srovnaní, vyrovnání, v klidu a pohodě. 

Hrajeme hry. Naše dospělé hry. Děti si hrají na dospělé a dospělí si hrají na dospělé. Emočně, citově, vztahově, zenově… Už už se blížíme k posvátné dokonalosti a ta sviňa život nás zase prozradí a přichystá nám další políček do našeho k dokonalosti mířícího života. Buddhistický chrám se rozpadá a na povrch vyplouvají všechny naše slabosti, pochyby, bolesti. Jsme zase v jednom kole zachraňování vlastní duše. A je to tak správně. Je to tak v pořádku. Je to tak.

Víš, je věčná škoda zapomenout na strasti. Nevidět je. Jsou to často klíčové stavební kameny našeho bytí.

Opusťme v poklidu a pokoře naši snahu urvat dokonalost. Neexistuje. V každou malou chvíli se náš domeček z karet boří a my jej opravujeme. Zas a znovu. Od prvních dní našeho vědomého správcovství až do konce dní, kdy předáme klíče k našemu tělu někomu jinému. Do té doby jsme opraváři vlastní duše. Jedeme v euforii z kopce, abychom  v zápětí úpěli na cestě zpátky, směrem k vrcholu. A je to tak správně. Je to tak v pořádku. Je to tak.

Víš, je věčná škoda zapomenout na strasti. Nevidět je. Jsou to často klíčové stavební kameny našeho bytí. Rád o nich mluvím, s láskou. To je podle mě to nejdůležitější. Nevidět a nechtít vidět tmu totiž znamená, že nedokážeme ocenit ani světlo, které jí prostupuje.

Až mně budeš zase jednou po cestě vyprávět o blběně, budu moc rád, když si dopřeješ trochu vzteku a bolesti, které v tobě vzbuzuje. Jakmile totiž jednou láskyplně obejmeme tmu, dokážeme o to víc milovat světlo. Užijeme si jízdu z kopce i úmorné šlapání zpět. Přijmeme život se vším, co nám přináší.

 

Další cestopisy.

Vo spěchu

Vo spěchu

Až teď vidím, jak blízko k sobě mají. Spěch a úspěch. Morfologicky – ale mají to tak i v životě? Jsou ti, kteří spěchají,...

číst více
Vo strachu

Vo strachu

Naprostá většina věcí, kterých se člověk kdy obává, se nikdy nestane. Ne vždycky má ale člověk #strach o věci, které se...

číst více
Vo Bohnicích

Vo Bohnicích

Umění vyprávět. Příběhy. Točená kofola, smažák, veganský párek. Trocha lásky,...

číst více
Vo postoji

Vo postoji

Tam, kde stojíš, stojíš blbě. Napsal sis do svého notýsku nekonečných stesků, který se den co den plní jedním žalmem za...

číst více
Napsat zprávu
Máte otázky?
Hezký den, rychlé dotazy k objednání termínu nebo průběhu setkání vyřešme klidně po WhatsAppu 🙂